Neber si bonbóny od cizích lidí!

Taky vám rodiče, když jste byli malí říkávali, abyste si nebrali bonbóny od cizích lidí?

Nebo sladkosti, sušenky, cokoliv, zkrátka nějaké lákadlo. A proč?
Že vás ten člověk někam naláká a pak vám ublíží anebo že to může být něco zkaženého? Asi spíš ta první varianta. A dneska v době všech možných potravinových alergií a diet, se riziko ještě zvětšilo. A přitom to, že vám někdo cizí nabídne něco dobrého může být přece milé gesto, někdo se s vámi chce rozdělit nebo s vámi něco sdílet, zažít pocit sounáležitosti, nabídky kamarádství nebo chce prostě jen být zdvořilý.

Výlet na Kladno

Nedávno jsem jela za kamarádkou na Kladno příměstským autobusem z Prahy 6 – Divoké Šárky, v pátek odpoledne byl autobus plný, místo na sezení nikde, v autobuse zavřená všechna okna, čerstvost vzduchu na nule, začala jsem se potit, cítila jsem, jak mi z každého póru na obličeji vystupuje kapka potu, ale nedalo se nic dělat, jen si dát ve stoje pěknou autobusovou sauničku.

Pracující gentleman

Na sedadle pode mnou seděl pán odhadem starší tak o 15 let, menší postavy, s pěkným pupíkem, koleno na hlavě jen zbytek prošedivělých vlasů a ten dobrý muž mi nabídl místo k sezení, určitě to byla stará škola, gentleman každým coulem. S díky jsem odmítla, přišlo mi, že se to moc nehodí, starší pán a bylo vidět, že jede z nějaké stavby, dřel celý den a už se těší domu na pivo, a ještě se bude kymácet v autobuse ve stoje.

Nedáte si bonbón?

Pánovi byla ta celá situace, ale zřejmě nepříjemná, po chvíli si začal šacovat kapsy a vytáhl pár bonbónů a co si myslíte? Nabídl mi! A já neodmítla. Pán měl radost, že uspěl a já, že jsem mu alespoň trochu udělala radost, když už jsem si nesedla na nabízené místo a jsme tak nějak na jedné lodi, teda autobuse, kde vzduch by se dal krájet.

Varovný hlas

A v hlavě se ozval ten mámin hlásek: neber si od cizích lidí sladkosti, ale jak jsem mohla odmítnou, vlastně jsem ani nechtěla. Pochopitelně se mi hlavou honily všechny možné myšlenky, například, jestli pán pral ty kalhoty i s těmi bonbóny, jak dlouho je má v kapse, co jsou ty bonbóny vlastně zač atd. Papírek od bonbonu jsem si schovala a vidíte ho u tohoto článku, fakt je to originál! Bonbon chutnal tak nějak vzdáleně jako lipo nebo hroznový cukr s takovou zvláštní mentolovou příchutí, chvílemi se mi zdálo, že cítím i nějaký prací prostředek...

Každopádně maminka by mi určitě vyhubovala, brát si bonbony od cizích lidí! To jsou nápady.