Milé ženy, zapomínáme dost často na to, koho doma vlastně máme.
Brbláme nad našimi protějšky, stěžujeme si a nic nám není po chuti a dost dobré.
Klasicky, našpiněné nebo špinavé prádlo – roztahané všude, nádobí na kuchyňské lince, prkýnko na záchodě zvednuté (příznačný odér ve vzduchu, okno zavřený), vousy a vlasy v koupelně na zemi a umyvadle, všechno snědené a lednice zeje prázdnotou, odpadkový koš přetéká.
Napadly by vás dozajista další a další situace….
Já vám to konečně vysvětlím, tedy můj manžel mi to vysvětluje opakovaně s pověstnou trpělivostí lovce a doufá, že už to konečně jednou pochopím.
Ženská jedná nechápavá jsem. Hlava zabedněná. Ale on se mnou má tu svatou trpělivost.
„My, (odmlka) jsme lovci a válečníci, my (důrazná pomlka, aby vyznělo to MY) se soustředíme na důležitý věci, jak nakrmit tlupu a ochránit ji před znepřátelenými kmeny, a abychom byli silní, musíme být odpočatí, zrelaxováni a plni sil. Takové věci jako jsou zabahněné boty, jsou absolutní prkotina v džungli, kde se hraje o přežití.“ A následuje shovívavý pohled.
Tak si na to proboha vzpomeňte až budete svého lovce a válečníka zas peskovat za kraviny!
Oni jsou totiž lovci a válečníci!
Je už to jasný?
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
hana.hamanova@volny.cz