Posaďte se prosím!

Jak čas plyne, tak se prostě jednou stane, že Vás v MHD někdo slušně a zdvořile chce nechat sednout na svoje místo. Je to ošemetná situace pro všechny. Riskujete mnohé. Obě strany riskují. Dobře si to rozmyslete.

Moje poprvé

Tak například mně se to poprvé stalo asi tak před půl rokem, v mých 48 letech, což je celkem dobré skóre, řekla bych. Jela jsem tramvají z práce, přes jedno rameno objemnou kabelu, přes druhé tašku s notebookem. Povlávala jsem nad sympatickým mužem odhadem lehce přes 30 let. S milým úsměvem se po chvilce vztyčil a nabídl mi své zahřáté sedadlo.

Jéé, tak děkuji

„Jéé, tak děkuji moc“, vzmohla jsem se na odpověď a cítíla se trochu trapně a rozpačitě, chtěla jsem věřit tomu, že je to galantní muž a pouští ženy sednout denně alespoň 3x, a proto mě pustil, zároveň jsem se cítila dotčeně, že si myslí, že jsem tak stará, že si musím sednout, současně na mě padla únava, jak si ten dobrodinec všiml, že jsem celá ztrhaná z práce a proto mě pustil. Přiznám se, že dokonce jsem na zlomek vteřiny chtěla odmítnout, to jsem naštestí stihla v další setině vteřiny rychle ve své hlavě zamítnou. Zkrátka jsem z celé té situace byla rozpolcená a pocity se střídaly, jak na běžícím páse.

Vy nejste těhotná, vy jste jen tlustá, aha

Sama se pamatuji, že jsem jednou pouštěla sednout těhotnou ženu, pak mi došlo, že těhotná asi nebyla, protože na mou nabídku reagovala pohradavým zamumláním a stála dál. Někdy se to těžko odhaduje, no. Pak jsem také pouštěla sedout starší muže, jeden se smíchem odmítl a posunul se ode mne o pár metrů dál a druhý si také nesednul a tvářil se pěkně nakvašeně. Chápu jejich rozhořčení, přece nepatří ještě do starého železa, tak proč by je měla mladá žena pouštet sednout, když jsou plni sil.

Tak sis chlapče uhájil svou pozici, co?

Nedávno přišel můj synek domů ze školy a říkal, že se na něj osopil jeden muž, když vystoupili z tramvaje: „Tak sis uhájil svoji pozici, co? A to Ti nevadilo, že nad Tebou celou cestu stojí ženy?“ vystěkl a nakvšeně odkráčel.

„No a jak to bylo“, vyzvídala jsem. 16ti leté dítě pravilo: „Nebyly zas tak starý, že by nevydržely stát a nechci dostat vynadáno, že si myslím, že vypadají staře, tebe bych taky nepustil.“, uzavřel debatu.

Je třeba nahlížet na situaci pozitivně, když Vás někdo nepustí sednout, v jeho očích jste mladice a jste plné sil a energie a ne, že jste natrefili na nevychovance a ingnoranta.