Rýmička

Zase nás navštívila

Zase nás navštívila rýmička. Chodí pravidelně tak 1x za měsíc, v lepším případě za dva. Takže jestli vás teď napadá, že jsme asi chcípáci, že máme pochroumanou imunitu, tak na tom nejspíš něco bude, nebráním se. Rýmička klátí část naší rodiny, nejvíc mě a našeho staršího syna. Dobré rady, jak zlepšit svou imunitu, otužovat se atakdále necháme pro dnešek stranou, protože tyhle dobře míněné rady fakt naprdnou, když člověk skrz uslzené oči skoro nevidí a přes oteklé nosní sliznice se nelze nadechnout, takže povětšinu pár kritických prvních dnů, člověk dýchá pusou.

Není rýmička jako rýmička

Není rýmička jako rýmička, protože někdo si stěžuje, jakou má děsnou rýmu a pak decentně smrkne 1x za hodinu do kapesníčku. Takže s tím ně mě nechoďte. „Já jsem strašně nastydlá, hrůza, to je děsný“, uslyšíte například, ale na hlase není po rýmě ani stopy a během 15minutového hovoru možná uslyšíte jemné zakašláníčko, to fakt neberu, takové změkčilosti.

Pořádná rýmička Vás opravdu položí na lopatky

Pořádná rýmička Vás opravdu položí na lopatky, profackuje promočenými kapesníky, svou usoplanou rukou vám ucpe nos a rozostří zrak. Přichází na řadu kýchání v salvách, to může být takových 8 kýchnutí za sebou, kdy z vás lítá rýma horem (chtěla jsem napsat horem dolem, takže horem ano a dolem při záchvatech kýchání může lítat opravdu také jiná tekutina, och..). Kapesníky z krabičky takřka nestíháte vytahovat, postel a přilehlé okolí je plné posmrkaných kapesníků a vy žadoníte zbytek rodiny, aby vám okamžitě skočili do obchodu pro pořádnou zásobu nových.

Nos je rozedřený

Nos je rozedřený a horní ret pusy také, přichází na řadu různé medikamenty, u nás v rodině je oblíbená tygří mast, která zaručeně protáhne nosní dutiny, mojí prioritou je tma a teplé nápoje, světlo mě dráždí a vyvolává další salvy kýchání. Jelení lůj, kapky do nosu, kapky do očí, možná nějaký Paralen, čaj s citronem, čaj bez citrónu, čaj s medem, Coldrex a mohla bych jistě pokračovat.

Jistota je

Jistotou je, že rýma do týdne tak nějak odezní a vy už pomalu zapomínáte na její spáry a těšíte se ven na sluníčko, které už vám nepřipadá jako nechutá svítící obluda, ale jako příslib nových lepších bezrýmových zítřků. A já si vždycky říkám, no tak snad budeme mít na chvíli pokoj. A fakt v to doufám. Třeba, že se tahle unudlaná trapitelka vrátí, až za půl roku, tak bláhová jsem!